info o dieslových lokomotivách

700 (T 211.0)

Jedním z prvních typů sériově vyráběných v ČKD byla řada T211.0, určená především pro dopravu a lehký posun v průmyslu a malých železničních stanicích. Rámová lokomotiva s koncovou kabinou přístupnou ze zadní plošiny měla machanický přenos výkonu. Z důvodů snadné obsluhy a zejména jednoduché údržby měla jako hnací jednotku zvolen vzduchem chlazený naftový motor TATRA 111 A z legendární nákladní Tatry 111 a mechanickou čtyřstupňovou převodovku ČKD s reverzací, odvozenou od převodovky mylius z motorových vozů ,,Hurvínek"(M131). Na dvojkolí se výkon přenášel pomocí kloubových hřídelí a nápravových převodovek. Lokomotiva včetně kabiny strojvedoucího a hlavního rámu byla přitom řešena tak, aby umožnila snadnou úpravu i pro úzký rozchod až 750 mm.

   Do roku 1962 se za pouhých pět let sériové výroby postavilo v sedmi sériích celkem 835 lokomotiv. Kromě průmyslových podniků v Československu, kam bylo dodáno  460 kusů a 167 strojů pro ČSD, se tyto malé spolehlivé lokomotivy se vyvážely do řady států i mimoevropských. Vzhledem k nedostatku náhradních dílů především pro naftový motor TATRA 111 byly od roku 1979 hromadně remotorizovány na řadu T211.1. V původní podobě je jich v provozu poměrně málo, především v průmyslu. V roce 1988 dostaly zbývající T211.0 novou řadu 700, která byla po roce 1995 přidělena i průmyslovým strojům. Robusní konstrukce pojezdu a rámu posloužila v devadesátých letech k mnoha modernizacím prováděným v různém rozsahu od novostaveb kabiny a kapot ař po změny přenosu výkonu.

Technické údaje:

výrobce: ČKD

rok výroby: 1957 - 1962

výkon: 121 kW

max. rychlost: 40 km/h

hmotnost: 22 t

 

700 586  v Lužné 28.6.08

 

701 (T 211.1) - reko 700

Nedostatek náhradních dílů k motoru Tatra 111 u řady 700 vedl k dosazení nového spalovacího motoru bez dalších úprav, tedy v původích kapotách a s původní kabinou. Rekonstrukce prováděla především LD Břeclav, Jihlava, Vrútky a Zdice. Od roku 1979 byl dosazován motor Tatra 930.51, remotorizované lokomotivy byly přeznačeny na řadu T211.1 s přidělením čísel od 001 pro lokomotivy LD a služební jednotky řízené tehdejším FMD, nebo 501 a výše pro průmysl. Od roku 1989 se dosazoval též motor Tatra 3-928.32, takto remotorizované stroje T 211.0 byly přeznačeny na řadu T 211.2 od čísla 001 výše, ovšem bez rozlišení, zda se jednalo o stroj ČSD nebo z průmyslu. Po roce 1988 byla řadě T211.1 přidělena řada 701,  přičemž stovková série 601 a výše byla určena pro lokomotivy ostatních služebních odvětví FMD. U řady T211.2 došlo k označení řadou jen u dvou v té době existujících lokomotiv ČSD, které byly rozlišeny stovkovou sérií od 101 výše. Po roce 1995 byla u lokomotiv 701 s inventárním číslem 601 a výše pořadová čísla snížena o 200 do stovkové série 401 a výše. Průmyslové stroje T211.1 dostaly řadu 701 a svoje inventární čísla. Pro původní lokomotivy T211.2 byla určena řada 701 se stovkovou sérií 301 výše. Také stroje řady 701 díky robusní konstrukc pojezdu a rámu posloužili v devadesátých letech jako základ k mnoha modernizacím. Dvě lokomotivy řady 701 jsou na Slovensku upraveny na rozchod 1000 mm.

Technické údaje:

rekonstrukce: ČSD (ČKD)

rok rekonstrukce: 1979 - 1996

výkon: 169 kW

max. rychlost: 40 km/h

hmotnost: 22 t

 

701 776 v Lužné 3.7.08

702 (T 212.0)

Vzheledm k nedostatku malých dvounápravových lokomotiv u ČSD i v průmyslu zahájila TEES Martin v roce 1967 výrobu lokomotiv řady T212.0. Nová řada vycházela z původního řešení T211.0, byl však již dosazen nový motor Tatra 930-51 o výkonu 147kW, opět chlazený vzduchem. Převodovka Mylius zůstala původní. Současně došlo ke změně žaluzií na čele kapoty a k úpravám kabiny strojvedoucího, vedle úprav za účelem snížení hlučnosti byl změněn i tvar střechy kabiny.

   V letech 1967 - 1971 bylo vyrobeno více než 300 lokomotiv pro ČSD a průmysl a dále 74 strojů s označením T 29.0 na rozchod 900mm pro doly na severozápadě Čech a jedna lokomotiva T29.1001 pro TEŽ ne rozchod 1000mm. V roce 1988 dostaly lokomotivy ČSD novou řadu 702, úzkorozchodná lokomotiva TEŽ je označena 702.951. Po roce 1995 obdržely tyto označení i průmyslové stroje. Úzkorozchodné lokomotivy dnes vlastní pouze SU, provoz na kolejové síti 900mm je zde však postupně utlumován. Část úzkorozchodných lokomotiv byla pro toto převázána na normální rozchod a jsou označeny 702.8. V provozu je stále ještě poměrně velké  množství lokomotiv řady 702, zejmána v průmyslu. Robusní knstrukce pojezdu a rámu posloužila v devadesátých letech také u strojů řady 702 k mnoha modernizacím prováděným v různém rozsahu, od pouhých úprav či novostaveb kabiny a kapot, až po změny přenosu výkonu.

Technické údaje:

výrobce: TSM

rok výroby: 1967 - 1971

výkon: 147 kW

max. rychlost: 40 km/h

hmotnost: 24 t

 

702 645 na vlečce ZZN Rakovník 18.11.07

703 (T 212.1)

V roce 1969 byl v TSM vyroben prototyp T 212.1501, modernizovaná dvounápravová lokomotiva T 212.0 s novým vzduchm chlazeným motorem Tatra 930-54 a především s novou hydromechanickou dvouměničovou převodovkou  ČKD-SRM LIHM 21r. Pohon náprav, uspořádání a provedení kabiny a kapot zůstalo prakticky shodné jako u řady 702, nově byl použit kompresor 3 DSK 75. Dosazením hydromechanické převodovky získala lokomotiva T 212.1 zejmána lepší vlastnosti při rozjezdu a lepší využití tažné síly proti lokomotivám s mechanickým přenosem výkonu. V letech 1972 - 1979 bylo vyrobeno více než 220 sériových lokomotiv pro ČSD a průmysl,  z toho 12 strojů pro pražské metro, odkud byly v roce 1981 dvě lokomotivy T212.1 prodány metru v Budapešti. V roce 1988 dostaly lokomotivy ČSD novou řadu 703, po roce 1995 obdržely toto označení i průmyslové stroje. Většina vyrobených lokomotiv je stále v provozu především v průmyslu, u ČD se používají především k posunu v DKV, vůbec nesjou ve stavu ZSSK.

   Rovněž u řady 703 se od devadesátých let realizuje řada modernizací prováděných v různém rozsahu, především úpravy nebo až novostavby kabiny a kapot nebo remotorizace. Vzhledem k dobrým vlastnostem hydromechanického přenosu výkonu a zachovalé konstrukci se však obvykle, nepoužívají k přestavbám se změnou přenosu výkonu.

Technické údaje:

výrobce: TSM

rok výroby: 1969 - 1979

výkon: 169 kW

max. rychlost: 40 km/h

hmotnost: 24 t

 

703 047 v PJ Rakovník 18.11.07

 

799 - reko 700-702

Především pro posun v lokomotivních depech vznikla v JLS kompletní modernizací z původní řady 700 až 702 nová řada 799, dvouzdrojové drážní vozidlo s elektrickým přenosem výkonu a maximální rychlostí 10km(h v režimu dieselektrickém a 5km/h v režimu akumulátorovém.

   Z původní lokomotivy je použit hlavní rám a nápravy včetně nápravových převodovek a mechanické části brzdy. Kabina strojvedoucího shodná jako u řady 798, je však umístěna symetricky. V přední kapotě se nachází motor s pomocnými pohony, v zadním představku jsou uloženy baterie. Pohon v dieselektrickém režimu zajišťuje motor Zetor Z 5801 o výkonu 37 kW, spojený pomocí pružné spojky s trakčním alternátorem A 225, který napájí jeden trakční motor TE 022. V akumulátorovém režimu je trakční motor napájen z trakční baterie 70 KPM 250 P výkonem cca 19,5 kW. Motor TE 022 pohání přes pružnou spojku novou machanickou trakční převodovku, na nápravy se výkon přenáší prostřednictvím původních kardanů a nápravových přebodovek. Na spojce mezi trakčním motorem a převodovkou je uložena čelisťová bubnová brzda. Vozidlo je dále vybaveno rekuperační EDB, ruční brzdou a kolejnicovou elektromagnetickou bezpečnostní rychlobrzdou. Pneumatická výzbroj je minimalizována a obsahuje pouze obvod pro pískování a houkačky. Zdrojem stlačeného vzduchu je kompresor, který je součástí spalovacího motoru. V letech 1992 - 1997 bylo z Jihlavy dodáno ČD celkem 39 strojů 799, v roce 2000 vyla série uzavřena dodávkou dvou lokomotiv, z nichž 799 040 je vybavena dálkovým ovládáním.

Technické údaje:

rekonstrukce: JLS

rok rekonstrukce: 1992 - 2000

výkon: 37/19,5 kW

max. rychlost: 10/5 km/h

hmotnost: 24 t

 

799 027 v PJ Rakovník 6.6.08

 

Použité zktratky:

ČSD - Československé státní dráhy

ČD - České dráhy

ZSSK - Železničná společnosť

ČKD - Českomoravská Kolben - Daněk

FMD -  Federální ministerstvo dopravy

TEŽ - Tatranská elektrická železnica

SU - Sokolovská uhelná

TSM - Turčianské strojárne Martin (v šedesátých letech TEES)

DKV - Depo kolejových vozidel

JLS - Jihlavská lokomotivní společnost (ČMKS)